Ve středu 20.5.09 mělo být pěkné a letové počasí. A bylo! S Milošem jsme byli domluveni, že nás tam v poledne cukne, já s sebou v práci měl i celou létací výbavu, ale z práce se mi nepodařilo utrhnout a tak létali beze mne. Až později jsem se dozvěděl, že ten den si většina pilotů stěžovala na podmínky a malé dostupy – viz ČPP.



V pátek navečer u nás počasí vypadalo strašidelně. Pak buřina nebyla až tak hrozná, ale ve zprávách jsme se dozvěděli, jak to kde schytali. Utrhané střechy, vyvrácené a polámané stromy nebyly výjimkou, někde bylo vidět i tornádo.



V sobotu 23.5. to vypadalo nadějně. Když jsem přijel na Pěčín (létalo se od Hříšické strany), už před polednem tam byla velká spousta zájemců. A dost i neznámých. Prostě si k nám přijela nějaká větší partička zalétat (prý z Brna) i se svým odvijákem. To jsou věci! L

Zavolal jsem do Náměště, jestli by nám povolili narušení vnějšího kolečka od Dukovan, ale to nám neprošlo. Škoda.


 

Pokud vím, tak té partičce hned po prvním vleku odviják vypověděl službu a tak měli zájem o vlekání od nás. To byl problém. Pár vleků udělal i Tomáš, ale jen svým známým a pak to odstavil. Moc pilotů se nezachytávalo, dost to bylo rozfoukané a většinou to vyhráli jen ti, kteří chytli ten správný interval a potkali stoupáček hned po odpojení. Macík původně měl odjet (naštěstí to vyřešil jinak) a Miloš chtěl letět. Jiný odviják nebyl. Miloš navrhnul, že dá jeden let a jestli se nechytne, tak bude celé odpoledne vlekat. Pustil jsem ho tedy dopředu místo mne.



To byste nevěřili, kolik pilotů si přálo, aby se nechytil!!!! Před Milošem letěl Vlasta Puczok, něco tam škrábal, Miloš se k němu přidal a oba to vybojovali a odletěli. Nastal smutek! L



Pak jsem letěl já. Nikde jsem nemohl nic objevit, na přistání to nemělo cenu, stejně tam byla velká fronta, a tak jsem to ještě zkusil nad Bábu.



V malé výšce nad lesem to nebylo nic moc, chvíli to vypadalo, že bych se mohl vyškrábat, ale pak jsem musel přistát alespoň na větším políčku v lese.




Když pro mne přijela Zdenča, dozvěděl jsem se, že majitel pozemku všechny z té naší startovačky vyhnal, vyhrožoval i Policií. Bylo nás tam opravdu moc a budeme to asi muset řešit i nějakým omezením jen pro místní. I tak nás je už dost!

Nastěhovali jsme se na druhou loučku a čekali, že nás z toho sena za chvíli taky někdo vyžene. Už nás bylo i méně, někteří to vzdali. S Lukášem jsme si od Petry zapůjčili jejich vlekání a prvně vytáhli ji. Samozřejmě se chytila a odletěla nám. Jenže my měli problém, protože nám to nenavíjelo. Co s tím? Vypadalo to na odpojení z baterie, ale my se nemohli dostat ani k motoru. Pomáhal nám pak i Míra a Macík, ale až za déle Lukáš přišel na to, že páčka na odjištění víka motoru je v kastlíku. No a u motoru byl ten náš hledaný vypínač - vypnutý!



No a tak jsme s Lukášem dělali vlekaře. Máca celé odpoledne jen vlekal a vůbec neletěl. Nabízel jsem mu, že ho taky cukneme, ale už na něho bylo dlouho a tak až prý příště.





Když už zájemců o letění bylo málo (ono to už ani moc nechodilo), chtěl letět Lukáš. Byl z toho trochu na nervy, závislák jeden! Ani do kombinézy se nemohl obléct! J



To mi ještě řidiče musela dělat Zdenka a pak odjela ke Znojmu dělat svoz. Já mezi nimi tentokrát nebyl. Macíkovi celý den šoféra dělala Katka, asi toho měla taky plné zuby, a navíc špinavé ruce od volantu. Macíku, měl by sis ho pro takové krásné řidičky vycídit!



Když už nikdo nechtěl letět, došla řada i na mne. Zkusil jsem to přes vodárnu a nad jižní svahy od Dačic. Opět nic a po chvíli jsem přistál u Bílkova.



Tentokrát jsem měl jinou asistentku, ale rychlá byla taky. Než jsem to sbalil a došel k silnici, už tam byla.



A tohle není upoutávka na "Kráska a zvíře", to je Stříbrňák, který nás taky navštívil a pak si odletěl.



Katka tam neměla Tomáše, ale na mé různé návrhy se tvářila takto. Až domluva o návštěvě pizzerie dopadla dobře. Ještě jsem se stavil trochu si postěžovat u starého Termosky. Neměli bychom to tam už zrušit? Někdo tam ten náš Monte Hnojník upravoval, ale hrobečku se tam asi s úctou vyhýbají.



V pizzerce bylo dobře, přišel i Macík a po chvíli se vrátila Zdena i s Tomášem. Jen Pavel L. nám dal košem. Příště je bez svozu!


 

Zde jsou všechny přihlášené sobotní přelety , zde jen ty z Pěčína a Milošovi gratulujeme ke 107 km přeletu. Letěl od nás co nejdál, jen aby nemusel vlekat!

A ještě něco z neděle 24.5.09

 

Bylo úplně jasno a téměř bezvětří. Nikdo nikam nespěchal, prostě pohodička.




První to zkusil Macík a dost bojoval, ale dařilo se mu. Všichni se dívali, jak dlouho se udrží.




Pak se připravoval Míra a já od druhé strany.


 

Míra se chytil a nastoupal hned po odpojení. Pak Miloš vytáhl Macíka a zase se tam držel. No a když vytáhl mě, spíše jsem jen klesal. Že by teď do stoupáků tahali jen Poupata?



Míra se vrátil po dlouhém létání vymrzlý a s vychlazeným pivem.



Dlouho mu byla zima, ani svlékat se nechtěl, já letěl jen nalehko a ani nestačil vychladnout.



Musel jsem už domů, jen jsem si udělal pár zajímavých fotek.

 

Poznáte, co nám to Michal ukazoval?



Na první - jak se létá na uších a na druhé - na uších ve speedu! Fotit jsem moc nestačil a zopakovat mi to nechtěl. Na kameře by to bylo lepší.

Pěkná odpoledne to byla!

Vlasta
http://www.pgv.cz/