Já létání neplánoval, jen jsem se stavil, abych udělal pár fotek.
Vítr někdy startující zahnal až na druhou stranu silnice a některým se pak chytala šňůra za stromy.
Zato dráček létal pěkně.
Občas se někdo chytil a odletěl. Postupně vítr slábl a stoupáčky se ztrácely.
Dojel jsem i pro Tomáše, který neměl moc výšky a přes Bábu si raději netroufnul.
Když
se Macík vrátil po přeletu, přidal se ke mně
a trénovali jsme startování. Měli jsme totiž
druhý den vyrazit za létáním do Dolomit
a ty naše starty ……. No jo, ten odviják
nás kazí! L
A jak si někteří pěkně polítali, se můžete podívat
ZDE. Od Rumburaka mám slíbený článeček, uletěl si 65 km, ale dává si na čas. L
Ještě mi zavolali Želetaváci, že se vítr úplně zklidnil
a že by si rádi zalétali s krosnama a jestli se nepřidám. Nechtělo se mi a
tak mne Panťa požádal, zda bych mu nezapůjčil krosnu, že tu svou má rozbitou a už
dlouho nelétal. Nakonec jsme se domluvili, že budou startovat
v Lidéřovicích a že mu tam krosnu na 16. hodinu dovezu. Byli jsme tam o trochu
dříve a tak jsem se alespoň trochu provětral.
Jak postupně přijížděli, navigoval jsem je na startovačku ze vzduchu.
Vedoucím zájezdu byl František a na mapě mi ukázal, kam je povede. S albumem a mým návrhem jsem neuspěl.
Na Milany je prostě spolehnutí. S jistotou vždy přijedou dýl, než bylo domluveno. J
Tak hurá do vduchu!
Pak se s námi rozloučili a letěli pryč.
Ovšem asi po hodince a půl nám přiletěli zamávat nad barák a udělat trochu vzrůšo sousedům.
Některé nízké průlety se mi zdály až příliš nízké!
Pozvali jsme je všechny na večeři, ale než přistáli, všechno sbalili a přijeli, byla trochu připálená.
Ale co, třeba budou hezčí, né? J
