V úterý ráno 21.9.10
jsme se
v Dolomitech probouzeli do krásného slunného
rána. Dokonce i Míra spal
déle a nevstával mezi prvními. I tak už
první nadšenci slétávali kopec, prostě když
má někdo koupenou permanentku, tak proč to nevyužít.


Netrvalo dlouho a celí natěšení jsme z kempu vyrazili na
lanovku a hurá na kopec.

COL RODELLA 2.485 m n.m.

Dolomiti jsou úchvatné a je stále na co se dívat.




Prvně se vyčkávalo, a když to začalo pěkně fungovat, tvořily se fronty na starty.

Fronty
byly jen v místech s menším sklonem,
ale my, co nám starty nedělají vůbec žádné
problémy, my si odstartovali klidně i jinde. První
šel Honza s tandemem, mně se start povedl taky
napoprvé.

Létání bylo klidné a pohodičkové. Za
celý den mi snad neklaplo ani ouško a fotit se dalo téměř
pořád, výjimkou bylo jen zachycování nad
startem, kdy nás v jednom stoupáku a
téměř v jedné výšce občas bylo snad deset. To bylo veselé.

Předem
se všem omlouvám za tu spoustu fotek.
Některé si jsou i podobné, ale takhle se létalo a
bylo to tak krásné. Kdo to tam nezná, ať se
pokochá, a kdo mi dal košem a nejel s námi, tak ať
závidí. J








Tady je SASSOLUNGO 3.181 m n.m.



GRUPPO DEL SELLA 3.152 m n.m.


SASS PORDOI 2.950 m n.m.

BELVEDERE





MARMOLADA 3.342 m n.m.


Na první pokus se mi ji nepovedlo přeletět.



Při druhém pokusu jsem zaletěl jako ostatní až za roh a
tam jsem se vyzvedal a přeletěl si ji. Fotku ale nemám, bylo to
takové hravé.

Návrat stejnou cestou nad start. Mráčky už chodily lépe.







Zase SASSOLUNGO.





Pokračování na jih - TORRI DEL VAJOLET, LARED, GARDECCIA












Tady se stále držely mraky, skaliska byla zastíněná a tak se otáčím a letím zpět.






Na západní straně startovačky (u vysílačů) se zvedám až pod základny.






Zase startovačka J

Pak přeskakuju údolí s přistávačkou.

A letím na CIAMPAC, kde je mezi
jinými padáčkář, který se vždy
vyzvedá, pak stočí pirálou, zase vyzvedá a
zase spirálku...

Na druhé fotce je v dáli vidět Marmoláda.


Tady
všude to už létalo bez problémů. Měl jsem toho
dost a bolely mě ruce, takže buď jsem je nechal viset pod sedačkou,
nebo jsem si je odložil na pultík a zatáčel jen
naklápěním v sedačce. Prostě pohodička.


Uviděl jsem i dva velké dravce, rozpětí snad 2 m, jak
točí stoupáček, ale než jsem vytáhnul
foťák, letěli pryč.


Tenhle vrtulník letěl jen okolo. A co vím, tak u
nás za oba dny nemusel žádný zasahovat, i když
pár záložek prý vidět bylo (min.3).

Tyhle vyfotila Zdenča

A
dost! Všeho moc škodí a tak se
vydávám zamávat nad kemp a pak přistát na
oficiální přistávačku. Byl jsem tam přes 4,5 hod.


Večer jsme po krásném létacím dnu vyrazili na pizzu.


Tohle je můj let a všechny nahlášené lety z toho dne jsou ZDE.