Kanáry 2010 - 1. díl

Můj milý deníčku,

je pondělí 29.11.2010. Sedíme v autubusu na letišti Tenerife a po skle tečou proudy deště. Je tropická bouře. Prý tu moc často nebývá, tak nevím, jestli máme štěstí nebo ne?

Když nám Petr Bílek koncem léta nabídl možnost letět na Kanárské ostrovy, rádi jsme souhlasili. A protože cena byla velice příznivá, přihlásili jsme se všichni čtyři. Postupně se ještě přidal Vojta a Petr Lacina s Kozleekem. Celkem se nás dalo dohromady 12. Petr Bílek se Zuzou, Ďáďa, Honza Škrabka se svojí ženou Radkou a nás sedm.

Letadlo odlétalo 29.11. v 8,40 hod. z Norimberka. Na 28. večer byl hlášen přechod fronty a sněhová kalamita a tak jsme se rozhodli vyjet dřív. V Moby Dickovi jsme jeli my 4 a Petr s Vojtou. Vyrazili jsme v 20 hodin, abychom už ve 20,30 zase stáli. Moby Dick si totiž postavil hlavu a nechtěl jet. Utrhla se nějaká hadice od chlazení. A tak kluci vytáhli deku a zahájili plážování už v Čechách. Nakonec se všechno vyřešilo a pelášili jsme dál.

S druhým autem jsme se potkali na dálnici za Prahou a pelášili společně. Na letitě jsme přijeli v půl 3 a měli ještě moře času.

Trochu jim zamotalo hlavu, když současně k odbavení přišli dva Janové Krátký a dvě Krátké, ale nakonec si s tím poradili a mohli jsme pokračovat. Letadlo mělo sice kvůli sněhu hoďku zpoždění, ale jinak všechno probíhalo hladce.

Na letišti na Tenerife jsme zase trochu čekali, než nám odbaví zavazadla, ale moc nám to nevadilo, vždycky je co dělat.

No a teď sedíme v autobuse, který nás má odvézt do hotelu Oro Negro. Vítr ohýbá palmy až k zemi a prudy vody dělají na skle husté záclony. Jedeme do hotelu. Je pěkný. Sice bydlíme každý v jiné části, ale máme telefon a tak jsme ve spojení. Jídlo je tu výborné, jen si nejsem jistá, jestli po našem nájezdu nezačne být na příděl. Spojení žroutů – Kozleek, Jenda, Petr a Honza Škrabka jim asi trochu zahýbe rozpočtem. A to ještě někteří z jmenovaných loudí jídlo po místních občanech. A jiní si ho opatřují jinou cestou.

Po bohaté večeři se jdeme podívat k Atlantiku. Prší, ale je kupodivu teplo. Cestou zpátky se stavujeme na místní pivko a šup do pelíšků. Vždyť všechno tu na nás ještě čeká.... ;o)))

Poslední listopadový den je počasí pěkné, ale hooooodně fouká. Překvapuje nás, jak je tu teplo. Nemáme tolik lehkého oblečení a tak každý odkládá, co se dá. Půjčujeme si auto (25,- e/den) a vyrážíme na první výlet do hlavního města Tenerife Santa Cruz. Cestou míjíme kopec, kde poletuje asi 7 padáčků, ale v tomhle větru nás to nechává klidnými (alespoň myslím).

Procouráme město, zajdeme do parku.

Dáme si něco dobrého na zub a jedeme se mrknout na vyhlášenou pláž Las Teresias. Je pokryta saharským pískem a je úžasná. Nediv se, deníčku, že nás okouzlila natolik, že jsme propadli nostalgii, poskakovali, tančili a hráli na pláži stínové hry.

Kozleek s Jendou si udělali i nějakou tu romantickou chvilku.

Ale už se začíná stmívat -  je čas jet na večeři …. tak zatím ;o)