ideální
startovačka lemovaná lesem, dráty, a zespodu hořící skládkou

divoká
krajina nepálských hor, klidné stoupáky u svahu nehledejte

sevřely
se mi půlky, kdykoliv jsem se přiblížil

Ondra -
jako bůh spadlý z nebe přímo na místní oslavu (už nevím co to jí, ale to zelené
je slavnostní talíř z banánových listů)

zlomek Přemkových obdivovatelů

dcerka Přemkových
hostitelů (Přemek nechce dát souřadnice, prý za pár let... kdoví... :)

já
přistávám vedle Francesca a Elen Réunionských

a stávám
se hostem jejich létající expedice

večírek
na kopci

Paračundr
2/3:
Ondra
s Přemkem přespali v údolí a zařizují
výjezd
jeepem na kopec. Chodí to už od půl jedenácté a
rychle se to slévá, takže když
se o půl jedné dostávají na kopec, je už pozdě na
let do Pokhary. Přelétáme o
kilometr vedle k vesnici, zbytek odpoledne trávíme
zevlingem a překvapivě si to
všichni užíváme. Ve vesnici večer
nacházíme bydlení a jídlo u
místního učitele.
elektrika
už se táhne, signál bude co nevidět :)

Reunionci
balí tábor a společnou vyhnívkou a jeepem se přesouvají na další kopec

startuje
se samozřejmě za "dozoru" místních


na
doletění do Pokhary pozdě, mířím zpátky na start

přemek za
chvíli přistává za mnou...

...což
rozhodně nenechá v klidu místní děti (i několik kotrmelců v tom úprku bylo)

Přema
neměl šanci uniknout

po
padesáté třetí: setřást chumel dětí...

...cvaknout
do chumle foťákem...

...ukázat
jim fotku na displeji. a znovu: po padesáté čtvrté...

Ondra
taky přistál, padák si děti hned oblíbily

luxusní
bydlení s topením (myslím teplo, co sálá z kravských hřbetů)

místní
každodenní snídaně a večeře (vlastně nic jiného tu nejí) - rýže s fazolovou
polévkou a pár brambor

Ondra měl
spacák, takže vyhrál nocleh na zemi pod postelí :)

Paračundr 3/3:
Cíl
je jasný, po chvíli přelétám partičku z
předchozí noci, která se plánovaně přesunula o dva
kopce blíž Pokhaře a za dvě
hoďky přistávám a vychutnávám šou
posledního dne nepálského pg mistrovství,
kvůli kterému jsme vlastně na paračundr vyrazili.
zatímco
my se v 9 probouzíme, místní děti už hodinu nosí hnůj na terasová políčka v
okolí vesnice...

...aby si
o hodinu později opláchly nohy...

a v 10
zasedly do školních lavic

cesta na kopec
- včera ještě dráty ležely na zemi, teď se natahuje poslední

dolétám
své včerejší hostitele

poslední
kopec a jsme doma; v pozadí 7000m vysoká Machapuchare

sedám k Blueskayům
a čekám, kolik doletí Reunionců

velmi
poutavý reklamní poutač (na dvoumetrovém řetězu)

velká
sláva to byla - přijela i televize a natáčela v angličtině

radost ze
skytexu měli úplně všichni

nějaké to
slavnostní akro s přistáním na vor

a řečnilo
se a řečnilo (byl tam snad i nepálský prezident)

Větší reportáž se spoustou fotek a popisem Víťa poději
zveřejnil ZDE!
Pěkné, móóóóc pěkné. Díky ti!