Už v prvním článečku „Těžký život fotografa“
jsem
psal o problémech s domluveným focením,
tenkrát továrny TRW v Dačicích.
No a teď píšu o dalším –
focení parku v Maříži. Už v polovině května
si to u mne domlouvala nějaká paní po telefonu, ani jsem
pořádně nevěděl, kdo
to je a odkud, jen že to potřebují do nějaké
knížky, brožury, či co. Focení
jsem přislíbil, tam přeci můžu jet kdykoli odpoledne, a ať mi to
pošle e-mailem. Sice jsem se toho o moc víc nedozvěděl,
ale poslala mi k tomu i mapku, co by chtěli vyfotit.
Ovšem počasí nepřálo a nepřálo. Buď bylo zataženo,
nebo moc větrno. Paní měla pochopení i trpělivost, já po delší době už ne. Ve
středu 6.6.12
bylo počasí takové neslané, nemastné, a tak
jsem to jel zkusit.
První startovačka u Lidéřovic – vítr
z boku – východní –
špatné, navíc
vysoká tráva. Přejezd na druhou startovačku u
Mutišova – vítr do zad – západní
–
špatné, navíc vysoká tráva. Přejezd
na třetí ve Slavonicích – vítr dobrý,
jižní
– ale vysoké obilí. Takže až k Maříži
a startovat na jihovýchodní vítr z pole
s kukuřicí, naštěstí jen malé. Zato
mraky se už dost honily. Takže honem,
pak mezi nimi bude určitě díra.
Než jsem se připravil, navíc mne zdržel i problém s krosnou, zatáhlo se. L
Zajel jsem se tedy alespoň podívat do Maříže, o co se jedná, co mám fotit.
Zase bylo dlouhodobě nevhodné počasí, až konečně
podle předpovědí mělo být v pátek 15.6.
letovo – ráno jasno a
bezvětří a v poledne termické se slabým
jižním větrem. Nahlásil jsem si
tedy dovolenou s tím, že ráno nafotím
Maříž (max. termín fotek byl do 17.6.) a
v poledne
bezmotorově přelety někam k Benešovu či pěkné
FAIky. Ovšem už večer
byla bouřka se spoustou vody a ráno mlhy. I tak jsem se
ráno vydal do Slavonic,
že jak mlha zmizí, okamžitě startuju.
Nezmizela!!! A vydržela až do 11 hodin. No a
nevyšlo to pak ani bezmotorově – viz článeček ZDE. L
Když to na Pěčíně nelétalo, vrátil jsem se domů, přebalil výstroj a výzbroj, a vyrazil zase fotit Maříž. Východní startovačka super.
Ale ouha! Tady termika fungovala až až! To jsem se zase vybál. A nevyužijeme ty krásné vlekací cesty za hranicema?
Fotil jsem a fotil ze všech stran a výšek.
Pak jsem vypnul krosnu a vytáčel si termický stoupáček. I s tím železem na zádech to krásně stoupalo.
Ještě jsem si chtěl nafotit Slavonice, ale
vystydlou krosnu jsem ve vzduchu už nenastartoval. Tak alespoň z dálky.
Ráno jsem nenašel flérku a hle, zůstala tady od minulého týdne na poli, nikdo ji nevzal. Díky!
V sobotu ráno mne vnuk popíchnul, jestli nepůjdu létat. Bylo pěkně, tak co bych pro něho neudělal. J
Vyhrála zase Maříž, že vyzkouším i jiné nasvícení a můj nový malý foťáček.
Rodince jsem doporučil obhlídku bunkrů a Maříže, když tu nebudu.
Výšku jsem díky focení asi neměl předpisovou, ale plochy na případné nouzové přistání jsem si hlídal pořád.
Dole to pobublávalo, ale asi tak ve 300 m nad zemí byla inverze a výš byl klídek. Vyrazil jsem tedy i na Slavonice.
A při návratu jsem ještě udělal spoustu fotek celé Maříže.
Při zemi vzduch zase ožíval. Přistál jsem, vše sbalil a čekal na rodinku.
