Jak už jsem psal v minulém díle, včerejší večírek se trochu více rozjel, a na některých se to i podepsalo. Vyrazit s náma na Soricu někteří rovnou odmítli, i když toho litovali, jiní jeli s obavama, prý to při výšlapu rozchodí.



Takže je sobota 15.6.12 a po osmé hodině se dvěma autama vyrážíme.



Jedno auto tady necháváme pro navrátivší se, s druhým Zdenča jede na přistávačku. Když nikdo delší dobu nepřistane, vrátí se.



Jsem pomalý, po chvíli fotím kolegům jen záda.



Po více jak půlhodince jsme nahoře, zájemců o létání je tam více a někteří už i odstartovali.




Není na co čekat, všichni se po chvíli zachytávají a odlétají, nikdo nevyhnívá.



Přede mnou startuje Alina a Radim, asi delší dobu spolu i letíme.









Fotím jak o život, je to tu nádherné.




Nikdo na vysílačku nereaguje, až večer zjišťuji, že si změnili frekvenci, prý to nějak zlobilo.




Tady se prostě letět musí, míst na přistání je málo.









Trochu jsem bloudil, spoluletci to letěli každý jinudy.





A tady to už znám, je vidět Tolmin.




Zlobí mi GPSka, prý ztratila signál. Znovu ji startuji, po chvíli to hlásí znova. Že by jí vadily ty mraky?



A tuhle fotku závodníků mám od Zdenči, kdy musela odstavit auto a chvíli počkat. On totiž nikdo další z naší partičky daleko neodletěl, a tak se pro ně vracela. Někdo to ani nezkusil,  další si dali jen sletík či se nechytli, a jen Ivan to natáhl do nějaké vesnice a přistál tam za velkého aplausu 5 minut před doběhem maratonců. 



A tady jsem už u Krnu, jen ty mraky jsou dost nízko.




Kobarid a přeskok na Stol.






Turistů a turistek byla po kopcích spousta.





Opět není kde přistávat, musí se stále letět.



Tohle není Míra, i když jsem si to celou dobu myslel.




Létala tam spousta orlosupů, někdy stoupáky točili, ale poprvé jsem i viděl, jak malý prolítává. Stáhnul křídla jak slepice a za stoupákem je zase roztáhnul. Jen to s ním houplo, jinak letěl pořád stejným směrem a držel i výšku.



Poslední přeskok na Gemonu jsem už nezkoušel, Míra to už před chvílí taky otočil a tak letím za ním (ovšem byl to někdo jiný).




Opět Stol a za ním pak byly vidět tři křídla s asi 15 orlosupy. Nádhera!








Krn.






Údolí s Tolminem, ještě že nefunguje vysílačka, jinak bych se asi do Sorice ani nepouštěl, a to by byla škoda.










Zpátky to jde v pohodě, jen na konci jsem už nemohl fotit, byla plná karta. K zemi mne to ani nechtělo pustit, můj let je ZDE a všechny ze Sorice ZDE. Volám Zdenče a teď se dozvídám, že všichni odjeli, žádné auto tu není, ale že pro mne přijede.



Honem nějaký fotky vymazat, ať se vejdou další. Dole zkusím GASILCI, prý mne dolů svezou, tak Zdenče pojedu naproti.



Až po delší době zjistím, že mne vezou na druhou stranu. Po vysazení se kus vrátím stopem a pak mne zachraňuje Zdenča.



Zasloužená odměna. A na GPS je zajímavá max. rychlost, ani stíhačky by mi nestačily. To bude nejspíš tou ztrátou družic.



Tady se konečně dozvídám podrobnosti, prý si pak pěkně polítali z Kobaly. Všechny přihlášené lety v ČPP z toho dne jsou ZDE.



A co to Boeing pije? Že by šel do sebe?



A partička pod náma to dnes pěkně rozjela. Písničky od Mládka se rozléhaly po celém kempu dlouho do noci.


Pěkné to bylo!

Pokračování příště.

Vlasta
http://www.pgv.cz/