Je čtvrtek ráno, vstáváme ve 3/4 na 6. Klukům se z pelíšků moc nechce. Včera se vrátili pozdě ze svozu. Jankovi místní tatínkové vodili ukazovat své krásné dcery a přemlouvali ho, aby zůstal. A tak bylo těžké odjet. Ale po pravdě taky trochu zakufroval svoz. Jenda měl štěstí, že byl včas odvezen, jinak mohl být nejen ženatý, ale i majitelem stáda skotu, které by vyženil. A to by si už asi nezalítal.

 



Odjíždíme na start. Dnes má službu Pavel s Jankem. Na startu potkáváme Miro Matoviče, jak klábosí s Tomem a Charliem. Zdravíme se a Miro se nabízí, že nám dnes může svážet. Při včerejším svozu se mu zatoulal padák a tak nemá na čem letět.



Jsme rádi. Janek se otáčí a maže do hotelu pro mazla. Charlie a Tom neváhají a rychle startují. My trochu zevlujeme. Čekáme na Janka. Je tady. Jdu na start první.  Ale mám protočené šňůry. Pavel mi pomáhá je spravit. Slyším GO a šup do vzduchu. Za mnou Zbyňa,  Janek, Honza a Petr. Pomocníci přemotali Petrovi křídlo. Rozhodili ho a Petrovi se start nedaří. Hází mazla do křáčů a je dost problém ho vymotat. Naštěstí jsou pomocníci vybaveni. Mačetou vyprošťují nebohé křídlo ven. Už jsme ve vzduchu všichni. Zvedáme se. Tom říká do vysílačky, že ještě vyčkáme. Otáčíme zpátky nad start. Jen Honza s Charliem to pustili po větru. A jsou v tahu. Ještě  že tu mám Janka. Čeká na mě a letíme spolu. Nemůžu se dozvedat. Mám volšový ruce. Přilítá k nám Petr a kluci čekají, až je dotočím. Jsem čím dál víc zoufalá a posílám je pryč. Ještě slyším ve vysílačce, jak Janek hlásí Pavlovi, že asi vyhnívám, ať už pro mě jede. Pomalu dotáčím k základně.



Dolítává mě Tom. Letíme dál spolu. Pod nás přilítá Zbyňa s nějakým cizím křídlem. Chvilku se snažím Toma držet. Je na mě moc rychlej. Letím sama. Brazilskej Termoska je docela poděs. Cloumá nám s padákama a zvědavě nahlíží, kdo že pod tou plachtou letí. Začíná tu léto. Je to ještě mladej kluk...  Poslouchám kluky ve vysílačce. Janek letí s Petrem a nějaký čas i se Zbyňou.






Já na 60. km potkávám Toma. Zrovna jsem se zvedla v něčem, co připomíná mixer. A tak nemám sílu ho honit. U Madaleny přistává Petr. Zbyňa ji letí jihem a já jdu rovnou přes ní. Potkávám se s Jendou.  Letíme dál spolu. Nebe se slívá a sluníčka je pomálu.




Slyším kluky, jak začínají sedat kolem Monsenior Tabosy. Vtom se padák nad hlavou začíná svíjet v rytmu tanga. Mám na dohled vesnici a Termosky už plný zuby. Hlásím Jankovi, že na to nemám. Jdu dolů. Přelítám vesnici, je za ní veliký plac na přistání.  Jsem kousek od něj. Mávám na lidi pod sebou. Začínám hodně klesat. Do pr.... , přede mnou jsou dráty. Nemám se kam vrátit. To dám !!!  Je mi jasný, že mám problém. Za chvilku už visím lapená jak moucha v pavoučí síti. Mazlík omotaný okolo tří drátů, které stáhl k sobě. Přibíhají lidičky. Se svou pochroumanou rukou se nemůžu vypnout ze sedačky. Jsem tak metr nad zemí. Ukazuju, ať mi pomůžou. Dostávám se na zem. Vytahuju mobil a celou situaci fotím, to by mi Vlastík neodpustil! Odhánějí mě od mazla a ukazují na dráty. Nemůžu ho tam  nechat. Odpojuju sedačku. Janek stáčí ke mě. Mezitím se podařilo stáhnout mazla na zem. Volám do vysílačky, ať letí dál, že jsem v pohodě. Lidičky mi balí křídlo a vedou mě do malého domku. Postupně si mě chodí prohlížet, nosí papírky a chtějí podpis. Tolik podpisů jsem ještě nikdy nedala. Paní domácí mi nabízí možnost vysprchovat se. Nese mi nové mýdlo a ručník. Dostávám oběd. Mezitím přijelo svozové auto jiné skupiny. Rychle se loučím, dávám paní domácí svoje expediční triko, které jsem měla jako náhradní. Nakládají mě a vezou zpátky do Madaleny. Tam sedí bráškové Lacinovci. Teprve tady se mi rozklepou kolena při představě, jak moc velký jsem měla dnes štěstí.



Sedáme do auta a pelášíme do Quixady.




Cestou Petr popisuje svůj svoz. Nabrali ho kluci na kole a 2 km ho odvezli do Madaleny.



Jeden vezl Petra a druhý batoh. Cyklista vezoucí batoh se pod tíhou svého nákladu zastavil a vedl kolo pěšky. Petrovi se ho zželelo, vzal si batoh na záda a nastoupil zase na kolo. A tak cyklista vezoucí Petra vláčí vše. Já to říkám pořád, Petr je dobrák.



Cestou zkoumáme okolí.




V Quixadě jdeme na večeři. Výborné grilované kuře.



Naše dnešní lety v ČPP jsou ZDE.
Pokračování příště

Jana
http://www.pgv.cz/