Ty
doby jsou asi pryč, kdy jsme využívali každé příležitosti dostat se do vzduchu.
Nečekali jsme na přeletové počasí a vlekali jsme se i přes zimu, na Vánoce,
Silvestra či Nový rok, jen
ať se alespoň
setkáme a na chvilku proletíme. Dnes to už asi
není ani jen tak o radosti z létání,
je to spíš o body a to je škoda. No nic, když se
dnes kromě mě a Boeinga na šňůru
nikdo nepřihlásil, vyrazil jsem alespoň s vrtulkou. Vždyť
už to minimálně 14 dní díky větru nešlo a od
zítřka se zase na dlouho rozfoukává, navíc
do toho ještě obleva.
Větřík mírný od JV a teplota kolem mínus dvou, prostě paráda. Oblítnu a nafotím Lidéřovice.
Pak ještě Peč.
A hele, na ledě mají něco namalované, že by se už bruslilo?
Dnes mám naplánovaný let na Javořici, my tam byli včera a dnes tam má být lidí několik tisíc. Tady jsou Hostkovice.
A Volfířov. Kozleek z baráku nevyšel, nejspíš se věnuje ségře. :-)
Stíhám posypové auto. Dolů díky VN vedení nemůžu a v Řečici pak odbočuje jinam, škoda.
Velká Lhota.
Potřebuju přeskočit delší les a tak se musím zvednout. Jenže brzo jsem pod základnama, což je v nějakých 900 m n.m.
Ve Skrýchově se na ledě už taky někdo vyřádil.
Míjím Studenou a přes Horní Bolíkov letím k Javořici.
Na téhle stráni jsme kdysi s létáním na PG začínali. Miloš mne tam taky držel na laně.
Jen podle aut tam ještě musí být hodně lidí a to se na Javořici chodí z více stran.
Ještě nikdy mi tolik lidí nemávalo jako dnes.
Vypadá to, že vysílač je už v mracích. Zkusím dolítnout blíž, jen si hlídám případné přistávačky.
Tady je kousek vidět, ale blíž ani výš nemohu. Škoda. Ještě chvíli vyčkávám, jestli se mraky nezvednou.
Nelepší se to. Ještě okouknu okolí, zamáváme si s návštěvníky a přes Světlou letím na Telč.
Tohle je Mrákotín.
Na místní sjezdovce je ještě klid. Pokud se podle předpovědí oteplí, dlouho si tam ještě nezalyžujeme.
Krahulčí.
A Telč.
Na kruháči se vydávám správným směrem na Dačice.
Ovšem potkává mne sněhová přeháňka. Tady je Myslůvka a za chvíli Velký pěčín.
Sníh
stále padá, naštěstí jen mírně. Hlídám si odtokovky, už jednou se mi stalo, že
při větší přeháňce se mi natolik naplnily, že jsem musel nouzově přistát, aby
mi křídlo samy nepřebrzdily.
Škoda, že se mi zhoršilo počasí, jinak bych ještě poletoval. Takhle letím zpět na přistání.
Oblečenej
jsem byl dobře, zima mi nebyla, i když jsem tam byl 1,5 hod. a držela na
mně jinovatka - můj let je ZDE. To tenhle pilot dopadl hůř – video ZDE. A teď ještě běží film,
jak v Austrálii bouřka nasála pilotku do téměř 10 km – video ZDE.
Omlouvám se za tu spoustu fotek tady, nafotil jsem jich přes 350 a byl pro mne probém vybrat jich jen pár. A nepočítejte mi průměr fotek na jednu letovou minutu, což už mi jednou někdo připomínal.
Co vám budu povídat, pěkné
to bylo!