Konečně
to vypadá, že na jihu bude letovo a tak si domlouváme výlet. Někdo může odjet
už v úterý odpoledne 7.4.15 – Míra a Kozleek, sebou si ještě berou pro nás
zatím neznámou svozařku Míšu. Většina
může až ve středu a navíc se díky řidičům musíme
vracet už v sobotu, ale
jelikož tam už má být v neděli špatné
počasí, nevadí to. Takže já
jedu s Vlastou Šilhanem
a Milošem, vyzvedávají mne před 16. hodinou.
Nevím, kam by dal ještě toho
čtvrtého (nabízel ve vzkazech), ani mně nevzali
všechny věci a stejně jsem se
tu cítil trochu stísněný.
Vlasta sám pekl bábovku a byla výborná. Možná hlavně tím, že tam dal dost rumu.
Míra
nás
naštěstí předem upozornil, že Predel je uzavřený.
Náš řidič určil, že tedy jedeme
přes Itálii, třetí partička vyjížděla později a
vzali to raději přes Slovinsko. My jsme na místě o půl
dvanácté.
Tohle byl můj první výhled ze stanu, zatím ještě trochu zamlžený.
Do rána byla pěkná zima, naštěstí máme něco na zahřátí.
A jak vidím, není to jenom svozařka, dokonce je najatá i na vaření, navíc spí spolu v jednom stanu, ...... ?? No nevíme!
Míra po ránu bleskově vyřezal zajímavou vařečku na smažení. Prostě muž činu!
Ještě nám prozradili jejich zajímavý příjezd po ledovci do Slovinska a jak včera polítali na Lijaku. O tom napíše více Michal.
Ve
třetí partičce s Boeingem dorazili i Dan, Pavel a Nikotin.
A hned nám s Mírou ukázali výhody
svých kombinéz. Kam se dávají
cigára, kam hlavní zapalovač, kam záložní,
kde má kdo větrání atd. Bylo to pěkné a
zábavné, jen jsme to měli natočit na kameru!
Ještě si nabalit potřebné věci na celý den a v 10.45 hod. je vyhlášený odjezd na kopec.
Loňská námrazová kalamita je ještě všude vidět.
Míra ke konci cesty uklízí napadané kamení, máme přeci jen dost nízký profil.
A jsme na Kobale, nádhera!
Asi
je
tu nějaký řidší vzduch, Miloš si ani na
potřetí nevzpomíná na PIN k mobilu (přeci jen
už je to taky starší člověk),
nakonec to řeší přes Leni, která mu
zjišťuje PUK. Boeing od něho dostal košem na
nabízený nový mobil i s kartou.
Tak komu se leží líp?
Ve 12.20 startuje Boeing, deset minut po něm Kozleek a pak Nikotin. Oba se zvedají, Boeing vyhnívá pod kopcem.
Pak se vrací stopem. Já startuju až před půl druhou a je to dobrý. Omlouvám se předem za spoustu fotek, někdo je vidět chce.
Ze Stolu moc fotek nemám, tady to bylo celou dobu dosti hravé.
V dáli na Itálii byl vidět Michal, já už na to neměl nervy a s vracející se partičkou tří pilotů od Gemony jsem to otočil.
Se dvěma přeskakuji údolí, třetí je Nikotin a ten letí dál rovnou na Tolmin a prý to bylo v pohodě.
Výšku mám pěknou, tohle je pohled do údolí v okolí Bovce.
Doletím
až na konec pohoří, zvedám se za těma dvěma, ti pak
letí rovnou dál, já to bohužel
stáčím
bokem, jak už několikrát dříve. Jenže tentokrát
tam nemám jako vždy pěkné
stoupání, ale šudlám svah. Vypadá to
se mnou špatně, jestli tu přistanu, budu
se vracet snad dva dny, o to více se snažím. Fotit se
nedalo, video je ZDE. Časový rozdíl mezi těmito fotkami je víc jak půl hodiny.
Na první fotce je vidět to údolí, kde jsem málem zůstal. Z hlavního údolí je to daleko a v mapách žádné silnice nejsou.
Povedlo se mi to přeskočit i zde a už se vezu po stráni za Krnem, tady už je to veselejší.
Nad Kobalou se potkávám s Nikotínem a pak s Pavlem, udělám jim pár fotek.
Ještě si letím vyfotit Most na Soči.
A pak návrat na přistání, mám už toho dost.
Ještě vyfotit kemp a přistávám.
Nikotína navádím na pěkné přistání před fotografem, ovšem že to vezme až takhle, to jsem nečekal.
Přistává tu i partička z Olomouce, syrečky ale sebou prý nemají. :-)
Hned se probírá kdo jak letěl, jak to bylo divoké a jaký to byl rachot lebek, kdo kde málem zůstal atd.
Nakonec zjišťuju, že Michal na tom byl stejně jako já. Taky prý málem zůstal v tom údolí a že byl určitě níž, než já.
Jo jo, dnes to opalovalo. Není to tady až tak vidět, Míša ukazuje nožky a Nikotýn obličej. Miloš si vzpomíná na správný PIN!
Ještě nám nad kemp zaletěl zamávat Pavel a dorazila i partička ze Sorice, prý to díky severáku po chvíli raději vzdali.
Michal to chtěl rychle přihlásit a nakonec v ČPP zjistil, že já byl v údolí níž než on, mám tam i 10 m nad zemí.
A díky těmhle blbostem jsme málem přišli pozdě na grilovačku. Prostě VEČÍREK UŽ ZAČAL!
Ti
rozumnější šli naštěstí dříve
spát, já byl mezi nimi. Jen dosud nevím, proč na
mne před tím ve sprše nalil Kozleek celý
kýbl studené vody, snad se to dozvím z jeho
článečku.
