Měsíc
už to skoro bylo, co jsem letěl naposledy. To je na mne moc dlouhá doba! V pátek 11.12.15 už zase bylo ošklivo a mělo foukat.
Jenže
po poledni mi kolega v práci povídá, že ve
Studené je krásně. Ještě volám
druhému
kolegovi Láďovi, který mi na moji prosbu 24.11. vyfotil
ten měsíc, jaké je
počasí u Kunžaku a prý taky krásně a
úplné bezvětří. Naštěstí mne
vedoucí
pouští a tak honem domů, vše sbalit, kouknout do
PC na aktivované prostory a
v jednu vyrážím směr Kunžak.
Už před Valtínovem se vyjasňuje a tak hledám vhodné místo na odstartování.
Startovačka pěkná, je úplné bezvětří a tady je to pěkně z kopce, takže i s plnou nádrží bez problémů startuju.
A je to nádhera! Kde byl stín, zůstává námraza, prostě paráda. U nás byly dva stupně pod nulou, tady dva nad.
Jenže jak se pomalu zvedám, hodně narůstá protivítr. Původní plán letět nad mlhy přehodnocuju, tam by to šlo, zpátky asi ne!
Takže letím dolů a v malé výšce se vydávám na Kunžak.
Přes Mosty se musím zvednout, pak zase dolů.
Ještě Lence vyfotit chaloupu a nad Kunžak se zase vyzvedat.
Jenže nad náměstí se nemůžu dostat, rychlost mi s výškou klesá i pod 5 km/h, pěšky bych tam byl rychleji.
Takže to po chvíli vzdávám, otáčím a najednou to i bez šlapky letí přes 80 km/h.
Zpátky jsem co by dup, ještě chvíli polítám u země a pak přistávám zpět u auta.
Tady se vlaječka ani nehne, asi bych ji měl poslat na překalibrování, jestli nefixluje.
Opět se vracím do mlh.
Ještě
jsem se stavil v Dačicích na poště a tady potkal
nějakého ultralajťáka od
Znojma, který se zajímal o mé
létání. Po chvíli ještě dorazil
nějaký jeho kolega a ten na mé krosně objevil
závadu, takže je na čas neletuschopná.
