Letos k nám dorazil Martin na bílém koni o den dříve, takhle to u nás vypadalo ve čtvrtek 10.11.16.

 


V sobotu 12.11. se v Třešti konala Valná hromada svazu paraglidingu a pak vyhlašování ČPP, o tom jsem psal minule. No a jelikož se v neděli 12.11. udělalo takhle krásně a letovo, nezaváhal jsem a před jedenáctou vyrazil.

 

Se Zdenčou jsem se domluvil, že to konečně vypadá na dlouho vysněný Český Krumlov, tak ať jede rovnou za mnou. Naskakovaly první kumulky, tak to se mnou trochu houpalo. Teplota u země byla kousek pod nulou a s výškou pěkně klesala, takže zvednout se až nad mraky, abych měl od termiky klid, se mi nechtělo.

 


Foukalo sice správným směrem, ale potřeboval jsem obletět větší zalesněné prostory, takže letím na boční vítr trochu pomaleji.



Rozhledna U Jakuba



Lomy



Nemůžu moc fotit, musím šetřit baterii, protože včera jsem si na vyhlašování zapomněl nabíječku a tak jsem ji nedobil.



Začíná se mi dost mračit a do dálky přede mnou je špatně vidět, takže je těžké plánovat směr letu.





Borovany jsou stále zastíněné, přitom na nedaleký lom sluníčko stále svítí.




Doufal jsem, že se už mraky budou rozpouštět, ale pořád nic. A sluníčko svítí stále jinde, než kudy letím já.






Vodní nádrž Římov



Římov



Velešín. Tady jsme už jednou taky končili při dálkovém přeletu, článeček je ZDE.





Ještě kontroluju množství paliva, není ho už moc, ale zatím dobrý.



Sice jsem se více oblíknul, ale už mi začíná být chladno. V mé výšce je min. nějakých -5 st., jenže pocitová teplota při čtyřicetikilometrové rychlosti je trochu jiná.





Tak kde mám ten Český Krumlov? Podle GPS je to už jen kousek. Nakonec to poznávám podle nedalekého kopce Kleť.




Český Krumlov. Sluníčko mi opět nepřeje.




I když je zataženo, je to nádherné a fotím jak o život. Kdysi jsem tu letěl bezmotorově a móóóc se mi to líbilo, jenže tenkrát mi ve foťáku už dříve došly baterky (článek je ZDE), dnes to snad ještě chvíli vydrží.


















Zámecká zahrada i s otáčivým hledištěm. Zatím tam ještě je, kdo ví, jak to s ním dopadne.









Louky vedle zámecké zahrady jsem měl jako záložní přistávačku, ale nebyl jsem si jist, jestli by se tam pro mne Zdenča dostala.



Nakonec tedy letím zpět k okraji města na předem vyhlídnuté loučky.




Po dvou hodinkách přistávám, můj let je ZDE. ESA se mě celou dobu držela a tak chvilku po přistání přijíždí.



Pokud by bylo teplejší období, ještě bych natankoval a letěl se podívat na Stezku v korunách stromů, jak jsem dříve plánoval.



Odjíždíme domů a začíná se vyjasňovat. Podle manželky už vůbec nemám chuť to znovu rozbalit a zase letět!




A takhle jsem to letěl.



Doma zjišťuju, že nejvíc mraků v Čechách bylo zrovna tam, kde jsem byl já, je to vidět i ZDE. Příště mi to snad vyjde líp. :-)



Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/