Vylet na jih - 2.dil

I vítr se uklidnil, takže plánovaný přejezd na Lijak rušíme a zůstáváme.

Chvíli mi zabralo, než jsem tuhle potvůrku trochu lépe vyfotil.

Chlapi odjeli nakoupit na večerní grilování a já ...... – poznáte, co jsem udělal?

Jedna partička odjela už dříve na Soricu, my před jedenáctou odjíždíme na Kobalu.

A tady se už létá! Tihle nabírali výšku na východní straně a pak asi letěli dozadu na stejnou cestu, jako ti ze Sorice.

Buchty s rybízem od Boeinga byly dobré, už by se mohl ženit! :-)

Většina čekala, až to na kopci začne chodit z druhé strany.

Boeing se s tím nepáral a byl mezi prvníma.

Prvním to šlo dobře, další se už trápili a né a né se vyzvedat. Čekal jsem delší dobu, ale nakonec trefuju správný interval a vychytávám pěkné stoupání. Dál to už téměř nebudu komentovat, prostě po vyzvedání jsem doletěl kousek za Stol, tam to otočil a letěl zpět. Vypadá to jednoduše, ale občas to bylo tak hravé, že ani fotit jsem si netroufl. I tak pár fotek mám, kdo chcete, koukněte.

Ve vysílačce slyším Honzu Krátkého z Lijaku a stěžuje si, že to u nich pěkně hází. Jenže u nás taky, odpovídám mu až později, ale už nereaguje, takže nevím, jestli to slyšel.

Kobarid

Za Stolem to stále vypadalo nádherně, někde vzadu je i Boeing s Jiřím, já to ale otáčím zpět, přeci jen ta jarní živost křídla nad hlavou a občasné sedmimetrové stoupáky mi dávají zabrat. Občas k tomu dávám ouška a musím vylétávat bokem, aby mne mráčky nenasály. Já vím, jsou to supr podmímky, ale .....

Jsem zpět nad Kobalou a stále to nosí. Kousek se zvedám a letím dál.

Most na Soči

Ještě přes vysílačku mluvím s Honzou Krátkým z Lijaku a navrhuje, že zítra to vypadá spíš na Karavanky.

Po více jak třech hodinkách přistávám pěkně utahaný zpět u našeho kempu, můj let je ZDE.

Boeing přistává a nadává, že je to tady takové drncavé, jeho let je ZDE. Jiří je nad náma a pokouší se také dostat k zemi, jeho let je ZDE. A všechny dnešní přihlášemé lety z Kobaly jsou ZDE.

V kempu máme pěkné přivítání. A Míra dnes neletěl vůbec, prý s létáním končí. Když na kopci slyšel, že se někdo schrastil na slovinsko-italských hranicích a letěl pro něho vrtulník, navíc to včera někdo u Kobaridu zavrtal ve spirále až do země, stačilo mu to na to, aby vše sbalil, svezl auto dolů a skončil. Prý z létání už nemá takovou radost, spíš jen samý stres, a tohle byla poslední kapka!