LOUČENÍ S LÉTEM

V neděli, ale už i v sobotu, bylo krásné počasí, babí léto, Tereziánské dny, Václavské časy, nebo jak se takové dny nazývají. Na neděli bylo vyhlášeno vlekání na Malém Pěčíně. Asi jsou letos všichni přelétaní a unavení a nejsou vlekaři, třeba by to ani nenosilo??

I když jsem měl práce nad hlavu, do vzduchu jsem prostě musel. Když jsem jel odpoledne k domovu s tím, že vezmu krosnu a jdu do luftu, už se proháněl jeden vrtulák kolem Dačic. Oranžový MAC Trend.

Rychle jsem vše sbalil a hurá na letiště. Stálo tam jedno auto s libereckou SPZ. Měl jsem trochu obavy, že v takovém bezvětří ani neodstartuji, že to neuběhnu. Znáte to - roky, kila, nezkušenost (dosud jsem měl vždy podvozek a nyní po noze). Start vyšel napoprvé. Ani mráček, slunce snad větší než jindy, vítr nula. Prostě krása, nádhera, pokocháníčko. Žádný plán jsem neměl. Snad jen povinnost zamávat manželce na zahradě. Pak jsem se potkal se Zdeňkem ve vzduchu, jinak nevím, kdo to je. Osobně jsem ho ještě neviděl. Polétal jsem po okolí, pak jsme létali chvíli spolu. Slunce zapadalo, tak jsem přistál a byl jsem spokojen. Zdeňkovo přistání jsem nestihl. Čekal jsem na něho, ale asi potřeboval vysušit nádrž.

V pondělí počasí ještě krásnější jak v neděli. Zavolal jsem Vlastovi, jestli se náhodou nechystá do luftu. Prý ano, ale nechtěl startovat z roviny letiště, že raději z kopečka u Lidéřovic. Ve čtyři.

Vyrazil jsem tedy do Lidéřovic a musím říct, že to byl dobrý nápad. Vlasta už byl nachystaný, ani jsme se nestačili domluvit kam poletíme a byl pryč. Chtěl jsem se podívat, jak vlastně vypadá ten nový barák syna našeho prezidenta Míry, tak jsem to vzal na Matějovec. Nad Rudolcem jsem se potkal s Vlastou. Letěl nízko a fotil a fotil. Matějovec je na kopci a před ním velké lesy, tak jsem chtěl mít výšku. Vlasta letěl někam jinam. Pak mi říkal, že mi nemohl stačit. S Mírou a Evou jsme si zamávali, obletěl jsem ten nový palác. Fotky z letu nemám. Měl jsem jen mobil, ale určitě by mi upadl a konec. Pak jsem se vrátil nad Dačice a tam jsem se s Vlastou potkal znovu. Pak mě sprdnul, že mám letět vedle něho, aby mohl fotit. Pár průletů nad Dačicemi a zpět na přistání. Už mě tak bolely ruce, že jsem si myslel na neschopenku. Po přistání se zastavil Kozleek, že mě viděl nad Matějovcem, tak nás jel pozdravit. 

Přilétal Vlasta, tak jsem udělal pár fotek a video z mobilu je ZDE, aby také byl vidět na svých stránkách. 

Pořád fotí a natáčí někoho jiného a jeho nikdo. 

Domů už jsem jel potmě. Byl jsem rád, že alespoň na konci léta bylo počasí na létání. Jinak pořád fučelo, nebo jsem nemohl. Vlasta mi nařídil napsat článeček, tak ho tady máte.

Obligátní: PĚKNÉ TO BYLO

FranatL
http://www.pgv.cz/