Před odletem do Maroka jsme s manželkou ještě vyrazili na sever pro vnuka a užívali sněhu a počasí na draka.

 

V neděli 10.3.18 odjíždíme na letiště, po cestě míjíme Ranou.



Tady mne vysadili a Zdenča odváží vnuka k nám na prázdniny. Po chvilce se postupně všichni scházíme.



Let má zpoždění, místo ve 12.25 nám to posunuli na 14. hodinu.




Boeing 737-800



Při startu mokrá okna od deště rychle osychala.




 






Boeinga posadili dopředu, takže k zemi jsme šli rychle, na přistání s námi dost bouchli.






Pavel nás už čekal na letišti, před chvílí se zbavil třetího turnusu a jak už jsem psal v minulém dílu, my jsme poslední.







Tady máme naše další řidiče – Dan a Tack. Tack je maročan, ale česky umí perfektně. A jak říkal, děkuji se prý řekne šukran, né šukat, prostě už tu češtinu zvládá po všech stránkách.





Ještě se zastavujeme v obchoďáku pro alkohol, jinde ho prý nekoupíme.



Odjezd na naše první ubytování - k Abdulovi do Aguegour.



Míšu uvítal domácí a nás pěkné pokojíčky.



Sice je už po deváté hodině, ale právě nám připravují večeři. Čekání si někteří pěkně užívají.



A tady je Peťo, který údajně tento náš výlet vyprovokoval. Je to šikula, flaška kolovala a tak si přesedával. :-)



Hlad je hlad, takže jsme se nafutrovali (alespoň já), že ještě bude nášup, to jsme netušili.

 

Tajin – tohle vaření nás tu bude provázet po celou dobu výletu. Je tam maso a zelenina a celé se to v tom podusí.




Na závěr mandarinky, ty tu budou také pořád. A tihle se tu o nás vzorně starají.



Pavel všem nabil telefony na místní datovou síť. A muselo se to vše zapít. Mně teda víno chutnalo víc!

 
Pokračování příště.

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/