Manželce jsem napsal
zprávu, jestli se o mě postará, že se určitě nevrátím. Odsouhlasila mi to.
Kamenice nad Lipou
Kámen. Tady jsme před
nedávnem byli Matějíčkům na svatbě, více ZDE.
No ono už to vlastně ani tak
nedávno není. :-)
Pacov
Do teď to byl klidný
pohodový let, tady už to se mnou začalo pohupovat, tak jsem letěl výš a byl klid.
Už z dálky jsem
viděl nějakou velikou světlou budovu. Myslel jsem, že je to kostel. Když jsem
k němu doletěl, vidím, že je to jen velké silo.
Přibližuji se
k dálnici.
Loni jsem přelétával tuhletu
přehradu a Zruč nad Sázavou, více ZDE.
Začal jsem se
přibližovat k zakázaným prostorům a tak jsem přes WhatsApp požádal kolegy,
jestli mi někdo nedomluví přelet nad Kolín.
K MTMA jsem se
přiblížil rychleji, než jsem čekal a domluva s řízením letového provozu
nevyšla.
Tak jsem plánoval, že přeletím tohle městečko, pak slítnu pod 300m a
poletím dál až na kolínské letiště.
Všechno bylo jinak! Městečko už bylo v MTMA, takže takhle nízko jsem ho přeletět
nemohl a až za ním jsem sletěl níž.
Jenže tady to se mnou
šilo, že jsem letění dál raději vzdal. Za městem
jsem si našel loučku na přistání.
Díky
nárazovému větru a možná i termice jsem si to před
přistáním užíval. Bylo to pěkně hravé!
Po necelých dvou
hodinkách jsem přistál, můj let je ZDE. Na začátku jsem si
nenatankoval ani plnou nádrž a teď mi toho i tak dost zbylo. Nebýt prostorů,
mohl jsem dát Liberec! :-)
Vše jsem sbalil, nanosil
k silnici a chvíli si dal dáchanec. Netrvalo dlouho a Zdenča
pro mě přijela.
Po naložení jsme zajeli
do městečka najít něco k obědu.
Nikde jsme nepochodili, nakonec nás
zachránila bageta na benzínce.
Celou cestu bylo krásně,
až někde na stém kilometru D1 se to začalo kazit.
V Jihlavě bylo taky
pěkně, pak se to horšilo.
Až doma na chvilku sluníčko vykouklo.
Když jsem doma vše
vybalil, nenašel jsem „lítací mobil“. Nakonec jsem na internetu našel
odkaz https://www.google.com/android/find?u=0, kde lze najít ztracený mobil. Zůstal na přistávačce! Co teď? Zdenča
navrhovala návrat tam, já zkusil najít někoho z úřadu na stránkách města,
jestli by mě nezachránil. Ještě jsem se zkusil přes WhatsApp obrátit na kolegy
a zachránil mě Petr Nevoral. Bydlí v Kolíně a ochotně mi pro telefon
zajel, našel ho a v pondělí mi ho poslal poštou. Patří mu můj velký DÍK!
Když
už jsem byl na
stránkách vyhledávání mobilů,
zjistil jsem, co vše se díky tomu o sobě dozvím.
I zpětně až do jara zjistím, kde jsem s mobilem
všude a v kolik hodin
byl, kde se zastavoval, nakupoval, jedl a podobně. To jsem jenom
zíral!!!
Tohle je
z internetu, aby bylo vidět, kdy je to s nákazou nejbezpečnější!
