Je sobota ráno 4.4.26 a jak už jsem psal v prvním díle, jsme v kempu Lago di Lago u Revine, kam jsme přijeli za tou naší druhou partičkou. Jenže ti už nestaví stany jako my a berou si s sebou přítukyně.
Vyslechl jsem si i nějaké poznámky na mé retro hřebíky! Zahazovací stan jsem už dal vnukovi.
Nad tímhle kopcem se létá a více vlevo nahoře je startovačka, odtud vidět není.
My máme i to vaření postaru.
Jiní si to prostě zařídili lépe! :-)
Včera Brába vzal autem na start všechny, dnes Míšu a Jitku nechal dole a vzal nás. Díky!
A hele, na kopci potkáváme známé to tváře!
Na startovačce jsem zjistil, že jsem si dole v našem autě nechal šátek a brýle, ale také létací mobil. Naštěstí v pultíku jsem měl druhé brýle a kuklu a na normálním mobilu mám XCTrack také nainstalovaný. Jen mi mobil nejde přilepit na pultík, takže jsem ho pak měl celou dobu v pultíku a neviděl na něj.
Startuje Brába.
Já jsem se po startu zase hned pěkně vyzvedal a vzal to na západ.
Chtěl jsem letět dál na hrádeček, který bych zase rád vidět při letu, ale bylo to nějaké divoké a tak to otáčím zpět směrem na východ.
Dneska bylo to lítání hodně záživné, takové hravé, po půl hodince létání jsem přemýšlel, jestli s tím neseknu a nepůjdu radši přistát, což někteří raději udělali. Později Brába říkal, že vzadu v horách byl fén a my jsme chytli jeho konec.
Jednou mi hodně klapla pravá strana, tak třetina. Hned se to nafouklo, jen ouško zůstalo zavlečené a ne a ne ho vyklepat. U tohohle padáku je to ale běžné, jak klapnu uši, tak je problém je vyklepat.
Později jsem ten samý klapanec dostal i na levé straně a říkal si, proč vlastně tady lítám.
Jenže jsem měl pořád chuť si vyfotit ten hrádek, který jsme viděli včera, a já si ho kdysi fotil při přeletu z Bassana (více bylo ZDE), no tak jsem to několikrát zkoušel si tam zaletět.
Nakonec se mi to podařilo až kolem kopců, tam to bylo také pěkně divoké.
Ani tady jsem to k němu nemohl střihnout, musel jsem to celé obletět.
Později Michal říkal, že kdybych na ten můj mobil viděl, tak bych si na takové lítání ani netroufl!
Ale hrádeček jsem nakonec přeci jenom dal!
Dnes mi už to lítání stačilo a tak to beru do rovin a pak na přistávačku.
I tady nad těma brdkama se dalo něco potkat a využít.
Tak jsem se ještě trochu povozil a zafotil si.
Tady dole u jezera je náš kemp, je u něho vidět molo.
Na přistání jsem zkusil dát terč, minul jsem ho jen tak o metr.
Můj dnešní let je ZDE.
Najednou se ke mně někdo hlásí, je mi povědomý, no jo, potkali jsme se kdysi v Maroku. A prý že si pamatuje, že jsem hodně fotil! Tak to si mě asi plete, ne? :-)
Michala jsem provokoval, ať zkusí taky terč, ale nějak to nevyšlo.
A prý že teď dlouho nepil žádný alkohol! Že bych ho já kazil?
Brába si ještě někde lítá a Lacinovci jedou na výlet.
Tady v autě jsou ty moje zapomenuté věci.
Tentokrát můj opožděný oběd v kempu.
Michal s paní majitelkou domlouvá, kam jít na večeři, a dokonce nám tam ještě zamluvila rezervaci.
Michal ještě potřebuje nakoupit.
A tyhle fotky nám poslaly holky ze své ochutnávky a nákupu.
Paní asi musela být překvapená, kolik toho berou.
Prosecco tady přímo dělají a na těchto stráních pro něho zrají hroznovy.
Já vytáhl Michala na hrádeček a udělali jsme dobře!
Je tam i nějaká nóbl restaurace.
Zeptal jsem se, jestli si mohu udělat fotku a recepční mne s focením pustil do celé vstupní haly.
Mám tu spoustu fotek, je to tu opravdu nádhera, je to prý dokonce snad největší hrad v Itálii.
Více o tomto hradu se můžete dozvědět třeba ZDE.
Je tu i velká moderní garáž s elektrickými vraty a s nabíječkama na elektromobily.
Támhle do toho kostela a na náměstí se pak taky půjdeme podívat.
V hradu mají tento výtah přes všechna patra a pak jedeme lanovou železnicí dolů.
Ovšem východ není rovnou, musí se přes tento obchůdek, jinak se ven nedostaneme.
Takže ještě kostelík a náměstíčko.
Brába po přeletu, kdy se mu nepovedlo přeskočit k Bassanu, jeho let je ZDE.
V 19.30 hod máme slíbenou rezervaci ZDE.
A co jsme jedli? Udělám vám chutě? Tohle byl Michalův předkrm.
Někdo si dal první chod.
Já až druhý a stačilo mi to, odpolední vajíčka asi byla znát.
