Na pátek 1.5. František vyhlásil vlekání na Pěčín, i když měl foukat sever, na Radkovice nechtěl.
Jenže navíc se to zrovna u nás dělilo na pěkné a špatné počasí.
V Táboře hlásili úplně jasno, u nás to naštěstí po chvilce mizelo a naskakovaly kumulky.
Dnes nám Petr dovezl na výpomoc nového řidiče.
První jízdu jsem řídil na ukázku s ním já, při druhé jsem jenom dohlížel. Tady je náš dozor od Hříšice.
Vytáhli jsme Jirku a Petra a oba hned vytáčeli stoupáky, podmínky byly najednou ideální.
Teda až na start, kdy nám většinou foukalo od severu do zad.
Měli jsme tu i více přihlížejících a rádi nám pomohli s řízením dopravy, dokonce i se svozem.
Prvně se nechytl Dalibor a po něm ani já, bylo to zadekované a skoro mrtvé, tak nás dovezli zpět.
Na druhý pokus jsem se už chytil.
Možná to bylo i tím, že jsem si u Franty objednal na konci stoupák. A byl tam!
Urbaneč, Peč a Lidéřovice.
Už na startu jsem říkal, že jsem si zapomněl boty na lítání, ty plátěný tenisky bez podpadku opravdu nejsou nic moc! Brzo promrznou a nedrží za ně speed, ale hlavně také kombinéza, takže jsou vidět ponožky a při natažení nohou fouká do nohavic a kombinéza se tím nafukuje!
Ale nebral jsem si dnes ani svetr, ani teplé rukavice, takže se teplotní rozdíly mazaly. :-)
Na začátku to vypadalo nadějně, jenže se zase všude zatáhlo a pak nic a já šel dolů.
Písečné
Hranice s Rakouskem a dál se mi nechce, tak to otáčím zpět.
Dnes tu létalo i více větroňů.
A dole nějaký můj kolega, jen nevím, který.
Opět Písečné a oblíbený zámeček.
Chvíli to se mnou vypadalo špatně a už jsem se díval, kde přistanu, ale pak to přišlo!
A jelikož to vypadalo, že až tak moc nefouká, zkusil jsem návratovku.
Ovšem tady mne to už snášelo hodně zpátky a dopředu to letělo pomalu.
Jemnice
Tak už jsem bral jen silnější stoupání a jak ubralo, letěl jsem dál.
U Budíškovic jsem viděl letadýlka a vzpomněl si na dnešní Daňhelovu akci.
Takže tam nepoletím a raději les přeskočím tady.
Předpokládal jsem, že tady nad lesem to už musí nosit všude, ale nic a jen tam funělo proti.
Nakonec jsem to i z té výšky tak tak přeletěl a doufal, že se ještě zvednu.
Možná by mi stačilo i 500 metrů, vždyť ke startu to už bylo jen kousek, támhle vzadu je vidět.
Ale nebylo tam už nic, můj let je ZDE.
Tady jsou dnešní výsledky. Jirku V. vytáhli Vlasta s Boeingem na Radkovicích a sami neletěli.
No a Jirka byl dnes nejlepší, jeho let je ZDE.
Balil jsem na okraji pole a z Budíškovic tudy létali asi vyhlídkově nad Dačice.
Manželka neměla auto, František už měl druhé pivo, naštěstí kolega z práce mne zachránil.
Než jsem sbalil a došel k cestě, už byl tady a hodil mne na Pěčín.
Po cestě mi volal Jirka, jestli nepotřebuju svoz, že už je tam také. Dík. Jeho let je ZDE.
A ozval se Petr, že je ve Slavonicích na pivku a že přijede vlakem, jeho let je ZDE. A Daliborův ZDE.
